Výzkum

Výrazné změny klimatu a koncentrace skleníkových plynů nejsou v historii Země nijak výjimečné. Typicky byly spojeny s masovými vymíráními organismů. Ačkoli poměrně populární se stalo vymírání dinosaurů v období křídy, ještě ničivější bylo vymírání v permu. Nenávratně tehdy zmizelo 90–95 % druhů v mořích a okolo 70 % druhů na souši. Příznačné pro něj bylo výrazné uvolnění skleníkových plynů pravděpodobně ze sopečných erupcí, zapálení uhelných slojí, procesy okyselování vod, kolísání hladiny moří, vysoušení klimatu a teplotní výkyvy.

V současnosti je velmi výrazným geologickým činitelem člověk. Současná koncentrace oxidu uhličitého činí 400 ppm, ale činností člověka roste rychlostí 2 ppm ročně. Za sto let při takovém tempu dosáhne 600 ppm a za 300 let dokonce 1000 ppm. Taková koncentrace již působí únavově a uzavřené prostory by se měly vyvětrat. To ale sotva uděláme s celou atmosférou.

Člověkem vypouštěnými nejvýznamnějšími skleníkovými plyny jsou oxid uhličitý a methan. Methan je dvacetinásobně účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý a jeho koncentrace se od průmyslové revoluce dokonce několikanásobně zvýšila. Na skleníkovém efektu se ale ve výsledku podílí proti oxidu uhličitému jen třetinovou měrou. Určitý vliv na zemské klima mají pochopitelně i výkyvy v aktivitě samotného Slunce, což bývá nadřazováno „klimaskeptiky“.

Klimaticky významný je také charakter vegetace na Zemi. Vegetace totiž zachycuje sluneční záření, ovlivňuje výpar a srážení vody. V současnosti dochází k masovému kácení deštných pralesů, zemědělské půdy chudé na organickou složku spatně drží vláhu a podléhají erozi, nebo zemědělství spotřebovává významné množství vody z vodních toků a vysouší okolní krajinu. Člověk tak ovlivňuje celé biomy, vzdušné proudění, teploty a charakter srážek, ledaskde za ním stojí vznik savan až pouští (včetně míst původních jezerních oblastí). Zemědělství může ovlivňovat klima i více než změny koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a studium jeho významu je velkou výzvou i pro výzkum.

V ČR má významné postavení CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny. Studium klimatických změn je ale provázáno s celou řadou dalších vědeckých institucí. Základním posláním výzkumu je poskytnout odpovědi na otázky, s jakými změnami v budoucnu musíme počítat, ale i co je možné dělat proti naplňování katastrofických scénářů. Ani sebelepší výzkum sám o sobě ale problém klimatických změn nemůže vyřešit. To je věcí do značné míry přístupu každého z nás!